Ovocné stromy a trávník nejdou dohromady. Očekáváme-li od ovocných stromů úrodu, prvním předpokladem je,  že ho nevysadíme do trávníku. Trávník odčerpává z půdy vláhu a především živiny. I samotný trávník (jak je dnes běžný, krátce sekaný) je bez přihnojování dlouhodobě neudržitelný.  I sám sobě živiny brzy vyčerpá a tím, že jej často sekáme a hmotu odstraňujeme, nové živiny se do půdy nemají jak dostat.

Pokud chceme, aby vysazený ovocný stromek prospíval, dobře rostl a rodil, musíme kolem něj udržovat půdu volnou, nezaplevelenou a trávou nezarostlou a to v aktuální šířce koruny. Jak stromek roste a koruna se rozšiřuje, je optimální i tzv. mísu kolem stromu rozšiřovat. Takovou volnou plochu – mísu – ve tvaru kruhu udržujeme kyprou, nejlépe zamulčovanou, aby zbytečně nevysychala. Její okraje vyvýšíme, aby se nahromaděná dešťová voda vsakovala u stromku dřív než odteče pryč. Do této plochy můžeme ještě vysázet rostliny jedno i více leté, které půdu obohacují o živiny, poutají vzdušný dusík a ukládají jej do kořenů. Případně také lze vysít rostliny jako zelené hnojení: vikev, svazenka, jetel, hořčice, lupina, hrachor, atd.

Společenství rostlin, které pomáhají ovocným stromům a jsou vhodné jako podsadba, se říká guild (v angličtině spolek, sdružení). Hodí se sem rostliny, které dlouhými kořeny vytahují živiny z velkých hloubek půdy a poté, co jejich nadpovrchová část na podzim odumře, se tento materiál s podzimními dešti vylouhuje do povrchu půdy. Patří sem pampeliška, jitrocel, řebříček. Proti mšicím se hodí lichořeřišnice, která je naláká na sebe samotnou. Proti houbovým chorobám se hodí česnek nebo křen. Vhodný je i kostival, který láká hmyz a zároveň zastává funkci mulče svými širokými a hustými listy. Dezinfenci půdy zajistí měsíček nebo aksamitník (afrikán).

Máte-li na  zahradě ovocné stromy obklopené krásným anglickým trávníkem a úroda za moc nestojí, je načase se rozhodnout, co vlastně chcete. Pochlubit se tmavě zeleným kobercem sousedům nebo stromy z trávníkového zajetí vysvobodit a pochutnat si na vlastním ovoci, kterému se to koupené v supermarketu chutí nikdy nevyrovná?

A ještě jeden tip na závěr. Chcete-li, aby strom dobře rostl, pohnojte jej dusíkatým hnojivem, nejlépe živočišného původu (kravský, koňský hnůj, slepičí,…). Chcete-li, aby strom rodil, doplňte vápno.

-> Kde se dozvědět víc? Kniha z počátku 20. století plná již zapomenutých rad ke stažení: VANĚK, Josef. Jak docílíme hojnosti krásného ovoce. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury Josef Vaněk, 1922.